Antibiotika. Zázrak, který zažil největší boom ve 40. letech minulého století. Měla nadobro zatočit s většinou nemocí a nutno podotknout, že statisíce životů skutečně zachránila. Potom se však cosi stalo. Antibiotika se začala předepisovat i na méně závažná, někdy dokonce banální onemocnění. Výsledek? Často pak přinášejí více škody než užitku…
Nadužívání antibiotik je celosvětový problém, jímž nejvíce trpí vyspělé země. A uvnitř našeho organismu zase nejvíce trpí střeva: orgán, který až z neuvěřitelných 70 % zodpovídá za kvalitu a fungování naší imunity. Proč? Právě tady sídlí miliony mikroorganismů a všechny se navzájem “potřebují”. Ty dobré se mezi sebou množí, a naopak likvidují a brání v přemnožení těm, které prospěšné nejsou.
Časté užívání širokospektrálních antibiotik však tento řetězec citelně narušuje. Hubí totiž nejen nežádoucí mikroorganismy, ale také ty, které jsou zcela nezbytné. Ve výsledku je narušena křehká rovnováha uvnitř střev a dochází k disbióze.
- Disbióza nastává v okamžiku, kdy začnou být hromadně hubeny prospěšné mikroorganismy. V ten moment se začínají až nekontrolovatelně množit “oportunní mikroorganismy”, tedy přesně ty, které nechceme.
- Oportunní mikroorganismy má v organismu každý z nás, přirozeně se v něm vyskytují a přežívají, aniž by způsobovaly potíže (žijí s ostatními v symbióze). Problém nastává právě ve chvíli, kdy se začnou přemnožovat.
- Nejčastěji se ve střevech množí plísně a prvoci, velice často však také choroboplodné zárodky, jako jsou streptokoky.
Co dál střevům neprospívá?
- Užívání kortikoidů, hormonů, cytostatik,
- těžké kovy a ionizační záření,
- nezdravá strava s přemírou potravin, obsahujících aditiva a další chemické přísady,
- dlouhodobý stres, který působí patologicky na celý organismus.
Co se děje, když disbióza trvá?
Střevní mikroflóra je chronicky oslabená a zátěže se množí. Dochází k zánětu střevní sliznice a s ní spojené tvorbě endotoxinů. Střevní stěna je narušena a tím pádem přestává plnit ochrannou funkci. Příliš mnoho nežádoucích mikroorganismů pouští dovnitř, a naopak skrz ni mohou střevní stěny opouštět velice důležité mikroorganismy.
- Velice nebezpečným doprovodným jevem bývá také zvýšené vstřebávání alergenů v potravě. Ty jsou dále roznášeny do organismu prostřednictvím krve a mohou tak způsobovat neplechu prakticky kdekoli v organismu.
- Kvůli střevní disbióze dochází ke špatnému vstřebávání vitaminů a minerálních látek.
A dál?
V úvodu jsme zmínili, že střeva z velké části zodpovídají za kvalitu imunitního systému. A oslabená imunita vede k celé řadě zdravotních potíží. Neustálé dráždění organismu vlivem patologických reakcí může být nejen spouštěčem alergických potíží, ekzémů, senné rýmy nebo astmatu, ale také ulcerózní kolitidy a dalších zánětlivých onemocnění střev, kvasinkových onemocnění, migrén a u dětí pak velice často podporuje rozvoj hyperaktivity.
Proto bychom měli o svá střeva úzkostlivě pečovat, a to zejména vhodnou stravou, bohatou na vlákninu, probiotika a prebiotika. Ta můžeme do organismu dopravit zvýšeným příjmem zakysaných mléčných výrobků nebo prostřednictvím doplňků stravy. Dále je důležité zamezit překyselení organismu a dopravovat do organismu dostatek minerálních látek a vitaminů. Samozřejmostí je střídmé užívání antibiotik, vždy pouze tehdy, je-li to nezbytné.
Střevní mikroflóru lze vrátit do formy také prostřednictvím detoxikace Metodou C.I.C. Ta musí být cílená, tedy zaměřená na konkrétní problémy a zátěže, které v organismu dělají největší neplechu.
