V současné době, kdy se hodně dbá na ekologii se všemu, co jen trochu zavání chemií snažíme vyhýbat. Jenomže v některých případech se bez chemických látek opravdu neobejdeme. Jedním z takových případů je například čištění vlněného oblečení.
Když chcete honit parádu ve vlněném saku nebo kabátě, musíte mu také dopřát náležitou péči. Vlna se bohužel s vodou nesnáší, a proto ji zkrátka do běžné domácí pračky dát nemůžete. Respektive, můžete, ale výsledek bude velmi tristní. Ven totiž pravděpodobně vytáhnete jen plstěnou kouli vlny.
U vlny je to jasné, ale existuje i řada dalších materiálů, kterým, voda neprospívá. Kromě vlněných kabátů to typicky bývají společenské šaty, pánské obleky a kašmírové šály či svetry. Pokud si nejste jisti, jak pečovat o konkrétní kousek, podívejte se raději na štítek. V případě, že na něm uvidíte kruh, oblečení do pračky nesmí.
Jak se chemické čištění vyvíjelo?
Že je údržba vlny komplikovaná, věděli už naši předkové. Například ve starověku přidávali k vodě při praní vlněných tóg čpavek získaný z lidské moči. Čpavek pak míchali s vlažnou nebo téměř studenou vodou. Směs sice moc účinná nebyla, ale dá se říci, že to byla první technologie praní.
Později se vlna používala na výrobu vojenských kabátců, které se velmi špatně udržovaly. To souviselo i s pestrými barvami uniforem. Barvy bývaly hodně nestálé a praní proto bylo téměř nemožné. Z dálky dobře vypadající kabátec, tak vypadal z blízka velmi nevábně.
V 17. století se začal používat terpentýn, ten se rozšířil především v průběhu 18. století, měl však stejně jako i další používaná rozpouštědla jednu velkou nevýhodu, byl hořlavý a výbušný. Ve 20. století se proto přešlo na chlorovaná rozpouštědla, která používáme do dnes. I ta vykazují jistou toxicitu, a proto se vyvíjí nové způsoby čištění, kde by nebylo potřeba rozpouštědla používat.
Jedním z takových způsobů je například mokré čištění, které se objevilo v 90. letech minulého století. To je způsob, kdy se do vody přidávají látky, které umožňují praní i materiálů, které ji jinak nesnáší. Pro tento způsob údržby existuje značka „W“ v kruhu. Tento způsob čištění vyvinul výrobce praček Miele ve spolupráci s firmou Kreussler, která se věnuje výrobě čisticích prostředků.
Bez chemického čištění by to nešlo
Chemické čištění je nezbytnou součástí údržby šatníku. Doma se do něj však nepouštějte. Chemické čištění musí provádět odborníci v čistírně, kde mají speciální stroje určené pro chemické čištění a také vybavení pro žehlení. Při čištění totiž dochází k pomačkání materiálu, je tedy nutné oblečení po usušení pořádně vyžehlit. A na to jsou v čistírnách také specialisti. Kromě toho disponují i potřebnými znalostmi, dokáží si poradit s nejrůznějšími typy skvrn, které při tzv. předdetáši precizně odstraní.
Chemické čištění má tedy své místo i v naší společnosti, která si zakládá na ekologickém přístupu k životnímu prostředí. Pokud totiž budete o své oblečení správně pečovat, vydrží vám mnohem déle. A vy si tak nebudete muset kupovat stále nové kousky.
