Celá polovina Čechů a Češek od 15 do 24 let podléhá zlozvyku ve formě užívání nikotinu. Vzrůstá rovněž počet mladých, kteří vyhledávají alternativní formy kouření, jako jsou elektronické cigarety na bázi zahřívaného tabáku nebo ochucených liquidů. Vyplývá tak z výsledků reprezentativního šetření o užívání tabáku a alkoholu v rámci České republiky (NAUTA), které každoročně uveřejňuje Státní zdravotní ústav. Jaká rizika závislost na nikotinu přináší a kolika lidem se průměrně podaří se závislostí skoncovat?
Návyky mladých lidí jsou alarmující
Z výzkumu NAUTA vyplývá, že téměř čtvrtina (24,6 %) Čechů v roce 2023 pravidelně kouřila tabákové výrobky. Zarážející je však statistika u uživatelů nikotinu, kteří tuto látku užívají i jiným způsobem, než je běžné kouření cigaret. V posledních letech totiž vzrostla popularita tzv. vapů – ochucených e-cigaret na bázi liquidů, tedy tekutých náplní, obsahujících nikotin, které se zahřívají a uživatelé je inhalují. V roce 2023 užívala v Česku třetina osob (33,1 %) starších 15 let nikotin z různých druhů tabákových výrobků a jejich alternativ, ať už denně nebo příležitostně. Každodenní užívání uvedlo 23 % respondentů. U zástupců věkové kategorie 15–24 let je pak tento údaj poměrně alarmující. Nikotin v tomto věku užívá celá polovina mladých (50,2 %) a denní užívání bylo zaznamenáno téměř u třetiny (30,4 %).
Odborníci varují před riziky, které pravidelné užívání nikotinu u mladých lidí přináší. „Děti a dospívající jsou mnohem citlivější pro rozvoj závislosti. Lidský mozek se totiž vyvíjí do 21-25 let a do této věkové hranice je riziko vzniku závislosti mnohem vyšší,“ říká Adam Kulhánek, vedoucí Centra pro výzkum a prevenci užívání tabáku Kliniky adiktologie 1. LF Univerzity Karlovy a zároveň varuje před rostoucím trendem e-cigaret: „Kromě vzniku fyzické závislosti na nikotinu se e-cigarety pojí s řadou jiných rizik. V aerosolu z e-cigaret uživatel vdechuje například vysoce toxické těžké kovy a ultrajemné částečky, které mohou vést k drobným zánětlivým onemocnění plic. Rizikové jsou také příchutě e-cigaret (umělá aromata), jejichž chemické složení se významně mění po zahřátí.“
Abstinenční příznaky se dostavují už po dvou hodinách
Nikotin se řadí mezi nejvíce návykové látky i v případě, že ho člověk užívá v minimálních dávkách. Kromě toho, že vyvolává silnou fyzickou závislost, je také toxický pro nervovou soustavu. „Z toho důvodu je jeho užívání škodlivější u dětí, jejichž mozek a zejména čelní mozkové laloky se stále vyvíjí a dozrávají,“ vysvětluje Adam Kulhánek a dodává: „Uživatel nikotinu se stává jeho otrokem. Každý den musí přizpůsobovat návykové látce, protože mozek vyžaduje její stabilní hladinu. Závislost je umocňována rituály a situacemi, kdy si kuřák pravidelně zapaluje. Pokud cigareta nepřichází, projeví se zhruba do 2 hodin abstinenční příznaky.“
Právě abstinenční příznaky jsou častým důvodem, který kuřáky odrazuje od odvykání. Je proto důležité s nimi počítat a připravit se na ně. Mezi jejich typické projevy patří pocení, potíže se spánkem, pocity vnitřního napětí, podrážděnost, nervozita, špatná nálada a někdy i zažívací potíže. Po překlenutí kritického období by se však stav abstinujícího měl začít zlepšovat. „Abstinenčním příznakům lze předcházet užívání přípravků náhradního nikotinu nebo léků na odvykání kouření s obsahem účinné látky, která pouze napodobuje nikotin, např. cytisin. Tímto způsobem pomáhají se závislostí například tablety Defumoxan, které jsou dle studií mnohem účinnější, jelikož cytisin se váže přímo na nikotinové receptory v mozku, díky čemuž kuřák neprožívá abstinenční příznaky a je schopen stabilně fungovat,“ Kulhánek a dodává, že léčivé přípravky na odvykání kouření jsou k dostání prakticky v každé lékárně bez nutnosti lékařského předpisu.
Místo odvykání přibývají závislí na nikotinu
Alternativa elektronických cigaret je dlouhodobě oblíbená u kuřáků klasických cigaret, kteří mají dojem, že jim přechod na e-cigarety pomůže se závislostí na nikotinu skoncovat. Obvykle mají dojem, že se jedná o méně škodlivou variantu, tato domněnka však podle odborníků není podpořena žádnými důkazy. Žádná studie nepotvrdila, že by přechod na elektronické cigarety pomáhal kuřákům cigaret s kouřením celkově skoncovat. Naopak, velkým problémem je situace u mladých nekuřáků, kteří se domnívají, že alternativní nikotinové výrobky pro ně nejsou nebezpečné, a proto začínají s jejich užíváním.
„Téměř polovina uživatelů (49,0 %) elektronických cigaret uvádí, že současně kouří i klasické cigarety, zhruba pětina (20,8 %) uživatelů jsou bývalými kuřáky klasických cigaret a 30,2 % uživatelů před užíváním elektronických cigaret nikdy nekouřilo. To znamená, že skoro třetina lidí se následkem užívání elektronických cigaret stává závislými na nikotinu, aniž by tím potlačovali původní závislost na kouření klasických cigaret. Když si uvědomíme, že jde především o mladé, je to pro ně opravdu velká zdravotní zátěž, “ uvádí ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
Na pošesté už to vyjde
Skoncovat se svou závislostí si přitom přeje až 80 % kuřáků, polovina z nich se o to také každý rok pokusí. Problémy ale velmi často nastávají v případě, že tak učiní bez jakékoliv podpory. Takové případy totiž v 98 % končí neúspěchem, tedy opětovným návratem ke kuřáctví. Každý rok je zaznamenána v průměru 20–25% úspěšnost odbourání závislosti na nikotinu. Nepříznivý je však fakt, že 75–80 % takto vyléčených kuřáků se do roka vrátí ke své závislosti, která je svou intenzitou srovnatelná se závislostí na heroinu. „Průměrný kuřák ve svém životě absolvuje více než 6 odvykacích pokusů, než se mu podaří přestat kouřit,“ komentuje Kulhánek.
I přesto, že cesta odvykání je často zdlouhavá a náročná, odborníci ujišťují, že existuje mnoho ověřených způsobů, jak toho docílit. Úspěšnost odvykání kouření se významně zvyšuje, když kuřák vyhledá odbornou pomoc. V České republice jsou to Centra pro závislé na tabáku, adiktologické ambulance nebo certifikované lékárny. V boji se závislostí pomáhají rovněž zdravotní pojišťovny. Například VOZP v rámci svého příspěvku nabízí klientům 2 500 Kč na nákup léčivých přípravků, jako je např. Defumoxan. „Bohužel, lidé nejčastěji volí tu nejméně účinnou cestu, a to odvykání svépomocí bez jakékoliv přípravy. Kuřák tak neví, co ho čeká, nezná, jak fungují abstinenční příznaky, ani čím by mohl odvykání podpořit. Tyto pokusy často končí neúspěchem,“ říká adiktolog Kulhánek.
Věděli jste, že?
- po 2 týdnech bez kouření se zlepší funkce plic
- po 1 měsíci se zmírní kašel a zvýší kapacita plic
- po 1 roce se riziko srdečních a cévních onemocnění snižuje v porovnání s kuřáky na polovinu
- Po 10 letech se riziko vzniku rakoviny plic snižuje na polovinu
