V loni v zimě můj muž zatoužil po nevšedním způsobu strávení zimní dovolené a nabídl mi, abych s ním okusila sílu vlastní odvahy a odhodlání a podrobila se výstupu na legendární Dachstein. Výstup na Dachstein byl totiž jeho snem, který si chtěl splnit a dle jeho slov toužil po tom, abych u toho byla s ním. Neříkám, že nejsem adrenalinově založená žena, to ano, ovšem podobného výstupu jsem se přece jen lehce obávala a zpočátku jsem váhala, zda na jeho nabídku vůbec kývnu. Nakonec mne ale můj muž přesvědčil a já jsem mohla poprvé v životě zažít, jaké to je, když si sáhnete na úplné dno svých sil.
Výstup na Dachstein byl pro mne psychicky náročnou zkouškou
Samotný výstup na Dachstein byl pro mne od prvního dne spíše takovou zkouškou na psychickou odolnost, než na tu fyzickou. Dalo by se s nadsázkou říci, že jsem byla mnohem více fyzicky připravená na to, pohupovat se sice po zajištěné stezce s velmi milým a především profesionálním instruktorem, než na to, že výstup budu muset skutečně absolvovat až do konce bez toho aniž bych si v půli cesty řekla, „jdu dolů.“ Tento fakt byl pro mne asi nejvíce stresující, avšak jsem pro mne velmi náročnou trať na tento překrásný vrchol Horního Rakouska přece jen zvládla stejně tak, jako můj muž, který si tím splnil svůj sen z mládí.
Nepopsatelná krása
Každý, jenž výstup na Dachstein absolvuje a zvládne vskutku náramnou zajištěnou cestu na tento vrchol, se může těšit na opravdu nepopsatelnou krásu, o které se dá jen stěží hovořit natož psát. Horská chata Simon Hütte, která je na samém vrcholku, je stejně výjimečná jako výhled z vrcholu. Musím uznat, že se i přes počáteční obavu ze samotného výstupu náš romantický výlet, který byl lehce okořeněný adrenalinovým zážitkem, opravdu vyvedl na jedničku. Díky tomu možná příští rok zkusíme další trať, na kterou v průběhu roku třeba nevědomky narazíme.
